Od srpna plní mediální prostor diskuse o vyhlášce ministerstva zdravotnictví, která má dramaticky omezit nabídku elektronických cigaret na českém trhu. Proti záměru resortu ministra Vlastimila Válka (TOP 09), který podle producentů fakticky zlikviduje segment, jenž je nejméně škodlivou alternativou k zapálené cigaretě, se logicky postavili logicky výrobci a prodejci elektronických cigaret, jejich uživatelé, ale překvapivě i lékaři bojující se závislostmi na nikotinu. Důvodem je obava, že zákaz ničemu nepomůže – spíše naopak. A odborníci i studie tuto obavu jen potvrzují.
Ministerstvo svůj restriktivní plán zdůvodňuje tím, že atraktivní vzhled vapovacích přístrojů a široká nabídka chutí náplní láká k nikotinu mladistvé uživatele. Mezi mladými uživateli vapovacích přístrojů je pak podle argumentů resortu třikrát vyšší riziko přechodu na klasické cigarety, než u zbytku jejich vrstevníků. Vyhláška tak stanoví, že místo nepřeberné škály chutí náplní elektronických cigaret, bude povolena jediná, a to tabáková. Takto postavené omezení považují prodejci elektronických cigaret za likvidační. Tvrdí, že by fakticky znemožnil malým a středním výrobcům e-cigaret konkurovat velkým tabákovým koncernům.
Ponechme stranou otázku, jakou má logiku nařizovat výrobcům, aby vapovací náplň chutnala jako cigareta, když se obavám, aby její uživatelé nepřecházeli k tabákovým výrobkům. Podstatné podle odborníků je, že ministerstvo omezuje volbu volbu všem uživatelům elektronických cigaret, místo to, aby stát zajistil, že se nebudou nikotinové výrobky dostávat do rukou mladistvým.
„Navrhli jsme povinné vydávání oprávnění k prodeji tabákových výrobků a alkoholu. Tohle jedno opatření by řešilo jak omezení černého trhu, prodej nezdaněných výrobků, tak i onen nežádoucí prodej nezletilým. Zatímco na takovém skutečně velmi účinném řešení není u státu shoda, ministerstvo zdravotnictví vymýšlí nové regulace se stejnou rétorikou ochrany dětí, které ale budou mít velmi diskutabilní účinek,“ uvedl adiktolog Jindřich Vobořil, který aktuálně skončil před několika dny ve funkci meziresortního protidrogového koordinátora vlády Petra Fialy.
„Diskutabilním účinkem“ Vobořil míní především fakt, že velká část adiktologů považuje vapování za mnohem přijatelnější způsob závislosti na nikotinu, než kouření klasických cigaret nebo nahřívaného tabáku. Oproti alkoholu nebo drogám totiž hlavní zdravotní a sociální rizika pro kuřáky nepředstavuje závislost na nikotinu, přinášejí je hlavně karcinogenní látky, které při spalování nebo nahřívání tabáku vznikají jako vedlejší efekt. Podle řady odborných studií tak elektronické vapování přináší ve srovnání s klasickými cigaretami dvacetkrát nižší zdravotní rizika.
„Pokud by všichni kuřáci přešli na vapování, umíralo by v Česku v horizontu deseti až třiceti let na důsledky kouření ročně nikoliv 15 tisíc kuřáků, ale jen asi 300 lidí na nikotin. Alternativy mají prostě obrovský veřejnozdravotní a ekonomický potenciál,“ vysvětluje, v čem je rozdíl, epidemiolog a expert na léčbu závislostí Viktor Mravčík.
Jako na nejméně škodlivou alternativu kouření na elektronické cigarety hledí také celá řada zahraničních odborníků. „Máme náznaky, že používání elektronických cigaret může zvrátit škody způsobené kouřením, a to by měli zvážit ti, kteří rozhodují o regulaci elektronických cigaret,“ prohlásil profesor Ricardo Polosa, který se problematikou závislosti na nikotinu zabývá na univerzitě v Katánii.
Zatímco některé evropské státy se především z toho důvodu rozhodly pro méně přísný přístup a umožňují prodej e-liquidů s různými příchutěmi, Česko se vydává cestou striktního zákazu. Podle Hekšové je otázkou, zda tento přístup přinese očekávané výsledky. »Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že úplný zákaz příchutí nemusí nutně vést k výraznému snížení počtu mladých kuřáků. Naopak, může podpořit vznik černého trhu s nelegálními výrobky, které mohou být ještě nebezpečnější než produkty dostupné na legálním trhu. Spotřebitelé by v těchto ohledech měli vždy klást na první místo své zdraví a kouření se nejlépe zcela vyvarovat,« dodala Eduarda Hekšová ze spotřebitelské organizace dTest.
Podle Společnosti pro léčbu závislostí na tabáku jde připravovaná vyhláška na ruku tabákové lobby. „Návrh působí dojmem, že je z pera výrobců cigaret a zejména zahřívaného tabáku, pro něž jsou elektronické cigarety konkurencí,“ stojí v jejím stanovisku.
Jednotný názor na připravované opatření ministerstva zdravotnictví nemají ale ani politici z vládní koalice. Válkův resort třeba za to, že jde proti názoru adiktologů otevřeně kritizoval i analytik institutu Petra Fialy Pravý břeh Michal Chládek. „Bohužel se radami odborníků náš stát ne vždy řídí. Místo toho, aby aplikoval metodu „harm reduction“, udělal přesný opak. Zatímco u klasických cigaret bude nárůst zdanění mezi lety 2025-2027 pouhých 5 %, u elektronických cigaret mezi lety 2024-2027 vzrostou daně rovnou o 15 %. Obecně tedy stát bude svou politikou podporovat variantu s mnohem horšími dopady na lidské zdraví,“ napsal ve své analýze. Také podle něj by se stát měl zaměřit na „naprosto tristní“ vymahatelnost práva v oblasti prodeje tabákových a kuřáckých potřeb. „Má tedy cenu současnou regulaci ještě více zpřísňovat, když státní orgány ji prokazatelně nejsou schopny vymáhat ani v současné podobě? Nebylo by vhodnější zaměřit se na finanční postihy či odebírání licencí?“ ptá se Chládek.
Podle něj se opakovaně ukazuje, že ministerstvu zdravotnictví chybí ucelenější strategie v boji s návykovými látkami a velmi často se tak zasekává na jednotlivostech, které celému problému příliš nepomohou, ba jej mohou ještě výrazněji prohloubit.
